Ikona portletu Věcná část - kapitoly

2.1. Druh a rozsah ohrožení na území Zlínského kraje

Povodní se dle § 64 odst. 1 vodního zákona č. 254/2001 Sb. rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod. Na tocích mohou vznikat tyto druhy povodní:

Přirozená povodeň:

Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 73 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při:

  • déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů;
  • dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci;

Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů:

  • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků;
  • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích;
  • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně);
  • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů;
Průběh této povodně lze odhadnout podle následujících postupových dob povodňových průtoků.

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami:

  • letní povodeň způsobená dlouhotrvajícími dešti nebo krátkodobými srážkami velké intenzity nebo ledovými jevy. Výskyt těchto ledových jevů lze předpokládat v místech uvedených v tabulce.

Zvláštní povodeň:

Povodeň způsobena umělými vlivy, a to především poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů:

  • technická příčina havárie díla,
  • silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost,
  • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost,
  • válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost,
  • teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost.

Přívalová povodeň:

Vzniká po krátkém přívalovém dešti a je typická pro suché, pouštní nebo polopouštní oblasti. Může vznikat také v horských a podhorských oblastech. Může se vyskytovat i tam, kde je znemožněno nebo silně omezeno vsakování vody do půdy (například na rozsáhlých zpevněných plochách, především v městské zástavbě, s poddimenzovanou nebo ucpanou kanalizací). Hraniční intenzitu a trvání srážek potřebných pro vznik přívalové povodně nelze jednoznačně stanovit, protože závisí na mnoha faktorech od typu a tvaru terénu až po nasycenost půdy vodou, ale ovlivňuje ji negativně např. nevhodné hospodaření s krajinou.

Největšími ohroženími pro Zlínský kraj jsou:

  • přirozená povodeň na řece Moravě způsobená vzestupem hladin řeky Morava, Rožnovská Bečva a Vsetínská Bečva při jarním tání nebo dlouhotrvajících deštích
  • přirozené povodně na horních tocích menších vodních toků
  • zvláštní povodeň způsobená poruchou některého z vodních děl ve Zlínském kraji

Základními opatřeními k ochraně před povodněmi jsou:

  • povodňové plány obcí s rozšířenou působností a povodňové plány obcí, které jsou nejpodrobnější. Povodňový plán kraje má koordinační charakter.
  • povodňové prohlídky prováděné na úrovni obcí
  • předpovědní služba- zajišťuje ČHMÚ a předávání varování zajišťuje komplexně Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje
  • hlásná služba – organizují povodňové komise obcí a povodňové komise obcí s rozšířenou působností ve spolupráci s ostatními účastníky povodňové ochrany
  • hlídková služba – organizují povodňové orgány obcí
  • zabezpečovací a záchranné práce
  • evidenční a dokumentační práce – fotodokumentace, videodokumentace, záznamy v povodňové knize, zákresy v pracovních mapách atd.

Další kapitola - 2.2. Stupně povodňové aktivity

Průměr (0 Hlasů)
Průměrné hodnocení je 0.0 hvězdiček z 5.